informace

výběr štěněte, výběr chovatele,povaha, péče, standard, historie

VÝBĚR ŠTĚNĚTE

Při výběru štěněte je důležité vědět v jakém prostředí vyrůstalo. Správná socializace je základ pro bezproblémové soužití a další psychický vývoj. Sledujte jak se chová ve svém prostředí, štěňata by měla být zvědavá a sebevědomá. Výhoda je, když si můžete u chovatele prohlédnout oba rodiče, tedy i otce. Chtějte vidět štěně v místě odchovu i s ostatními štěňaty,nikdy si nenechte štěně odněkud přinést,nebo dovézt !! to svědčí o neserioznosti, solidní chovatel vám rád ukáže celý vrh.

Štěňata by měla být v čistotě, umístěna ideálně doma, rozhodně ne někde v kotci na konci zahrady bez možnosti kontaktu s lidmi. Kvalitní krmení štěňat je klíčové, Tosa je moloss a jako takový potřebuje již od malička skutečně kvalitní stravu, chtějte tedy vědět, čím chovatel krmí, dobrý chovatel na krmení nešetří a dá svým štěňatům kvalitní základ.

ŠTĚNĚ BY MĚLO BÝT BEZ VIDITELNÝCH ZNÁMEK NEMOCÍ, ČILÉ, HRAVÉ, VESELÉ A AKTIVNÍ.

  • Stavba těla : štěně má být baculaté, nesmí být vyhublé s nafouklým bříškem.
  • Oči : čisté, jasné
  • Čenich : bez výtoku
  • Uši : uvnitř čisté, bez sekretu
  • Chrup : nůžkový skus

PŘI ODBĚRU BY ŠTĚNĚ MĚLO BÝT VAKCINOVÁNO,ODČERVENO,PROHLÉDNUTO VETERINÁRNÍM LÉKAŘEM A ZKONTROLOVÁNO KONTROLOREM VRHU PŘÍSLUŠNÉHO KLUBU.

Štěňata získávají protilátky od matky přes placentu a později přes mlezivo, tyto protilátky se v krvi udržují do 6 týdnů věku a poté se snižují.Od 6 týdne se začíná s vakcinací.
ZÁKLADNÍ VAKCINAČNÍ SCHÉMA :
  • 6 týden - DHPPi - psinka, infekční zánět jater, parvoviroza, parainfluenza.
  • 9 týden - DHPPi - psinka, infekční zánět jater, parvoviroza, parainfluenza.
  • 12 týden  - DHPPiL+R - psinka, infekční zánět jater, parvoviroza, parainfluenza, leptospiroza, vzteklina.
ODČERVENÍ : 
Štěňata se odčervují společně s matkou ve věku 2,4,6,8 týdnů, později pak u nového majitele 10,12 týdnů.
Při odběru by tedy vaše štěně mělo být vakcinováno a odčerveno dle věku, označeno mikročipem a veškeré tyto údaje by měly být zaznamenány v očkovacím průkaze (žlutá knížka) který vám chovatel předá.
Všem zájemcům o štěně doporučuji navštívit více chovatelských stanic, aby jste měli přehled o znalostech jednotlivých chovatelů a kvalitě vrhů. Taky se můžete podívat v jakém prostředí psi žijí, kde se odchovávají štěňata, jaký mají psi vztah k chovateli, jak budou reagovat na vás a potom se rozhodnout odkud si štěně přivezete. Rozhodně se nevyplácí vybírat podle toho co je nejblíž a co je nejlevnější.

Zejména když nemáte zkušenosti s plemenem, pořidte si štěně od dlouholetého chovatele. Pokud si nejste jistí výběrem konkrétního štěněte lze se na něho obrátit. V případě že mu sdělíte své požadavky o budoucím využití pejska, zkušený chovatel vám štěňátko pomůže vybrat. Pro výběr štěněte nejsou důležité jen výstavní výsledky rodičů, ale taky obyčejné přirozené vlastnosti.


VÝBĚR CHOVATELE :

V podstatě záleží na každém odkud si štěňátko pořídí, nicméně vzhledem k tomu, že si pořizujete psího kamaráda třeba i na 10-12 let, je vhodné ujasnit si co od chovatele i od štěněte očekáváte.
V dnešní době u nás existuje nespočet rychle vznikajících chovatelských stanic a tak jak rychle vzniknou, tak stejně i zaniknou. Jedná se především o rádoby chovatele, kteří se prezentují jako malá chovatelská stanice, vlastní jednu nebo dvě fenky.
Především je důležité si říci, že skutečně kvalitní chov nelze postavit na několika málo chovných jedincích,při nulových znalostech čehokoliv- plemene, krevních línií, povah atd....
Většina těchto "chovatelů" nemá ani základní ponětí o tom, jaké je nejvhodnější spojení, jak správně sestavit rodičovský pár, jaké jedince je lépe v chovu nevyužít a už vůbec se nemůžeme bavit o tom, že by proběhla nějaká selekce ze strany "chovatele" na zdraví, povahu a exteriér.Pořídí si fenku a  proto, že je pro ně přece nejkrásnější a že by také chtěli aby se jim vrátila investice, tak fenku nakryjí, zpravidla průměrným až podprůměrným psem, kterého mají co nejblíže svému bydlišti a za co nejnižší možnou cenu.
Takový chov je veden na skutečně amatérské úrovni, ale dozvíte se zpravidla od těchto chovatelů, že vše mají nejlepší,největší, nejúspěšnější a psy odchovávají s láskou.
Chovatel za kterého mluví výsledky tohle přece nemá za potřebí.
 
Stává se již téměž běžnou záležitostí, že si lidé pořídí štěňátko právě z takové takzvané malé chov. stanice a jakmile se potřebují obrátit na chovatele , který jim štěňátko prodal, nikoho se nedovolají a po té volají k nám o radu, s tím že jejich chovatel odmítá komunikovat, na email neodpovídá, telefon nebere. 
Ano tohle je bohužel běžná a častá praxe takzvaných malých rodinných chov. stanic.
 
Skutečně kvalitní chovatel, má v chovu několik psů, různých krevních linií,ať už vlastních odchovů, nebo importů ze zahraničí.
Vytvořit a udržet kvalitní chov není otázka jedné generace, jednoho nebo několika málo vrhů. Je to záležitost mnohaleté píle, snahy a zkušeností.
Je potřeba pracovat s různými krevními líniemi a z toho důvodu je třeba mít k dispozici větší počet psů, pokud skutečně chceme dělat vše co nejlépe.
Také je třeba si uvědomit, že dlouholetý chovatel , vám jako zájemci má rozhodně co nabídnout a to jsou především znalosti a zkušenosti, které získal za roky praxe. Takový člověk má v chovu tradici a bude tady pro vás mnoho dalších let.
Nebavíme se o majitelích, nebo chovatelích , kteří v mnohaletém chovu mnoho nedokázali. Tím že někdo vlastní psa/psy 10 let z něj dobrého a zkušeného chovatele nedělá.
 
Další kapitola sama pro sebe jsou informace o plemeni, které se potencionální zájemce dozví na webových stránkách takzvaných malých chov. stanic. Opravdu internet snese vše a ve většině případů se jedná o zcestné, zavádějící informace.
 
Pokud se rozhlédnete kolem sebe ať už u nás nebo v zahraničí, většina těch nejlepších a skutečně špičkových a vyhlášených chovatelských stanic, které patří nezřídka i vyhlášeným rozhodčím vlastní větší počet psů. Chov v těchto stanicích je veden na profesionální úrovni, mluví za ně především kvalita odchovu a poptávka po kvalitních štěňatech i ze strany zahraničních zájemců.
 
Rozhodně velký pozor na chovatele, kteří na vás budou s koupí štěněte tlačit, budou se z vás snažit dostat rezervační poplatek (zálohu) na štěně a nebudou ochotní vám umožnit návštěvu v jejich chov. stanici kdykoliv ( výmluvy jakéhokoliv typu)
 
Nezapomeňte, že i v psím světě mezi chovateli existuje velká závist a pokud navštívíte chovatele, který místo toho aby vám řekl něco užitečného, tak vás v první řadě hned do telefonu zahltí pomluvami o jiných a naopak vyzdvihuje sám sebe a své psy, o tom si už udělejte úsudek sami, u seriozního chovatele na úrovni se s takovými praktikami nesetkáte.

 


 

Tosa je japonské národní plemeno, vyšlechtěné pro psí zápasy Sumo.

Tosa Inu je pes inteligentní, trpělivý, sebejistý a klidný. Dnes používaný jako hlídač a společník. Tosa je vázaná na svou rodinu a k cizím lidem může být poněkud rezervovaná. Z důvodu vazby na člověka a potřeby žít v blízkosti svého pána, nejsou určeni k celodennímu držení v kotci. Vyžaduje důslednou socializaci od útlého mládí. Je velmi citlivá na hlas pána a štěká minimálně, jen když to situace vyžaduje. Výchova by měla být láskyplná a důsledná. Tosa nejlépe reaguje na pozitivně motivovaný výcvik, splněním úkolů ráda potěší majitele. Mladí psi ve vývoji by neměli být zbytečně přetěžováni. Toto plemeno dospívá pomalu a někteří jedinci dospějí až ve věku 4 let.

Množství pohybu - protože Tosa je plemeno poměrně nejednotné vhledově i povahově - co Tosa to originál - můžeme se setkat s jedinci, kterým stačí průměrné množství pohybu, ale i s takovýma, kteří jsou poměrně aktivní a potřebují každodenně zaměstnat, jak psychicky, tak fyzicky.

V Japonsku jsou Tosy vysoce ceněné, při zápasech se používají psi, nikdy feny. Při jejich velikosti a síle (někdy až 80kg) jsou vhodní pro fyzicky zdatné majitele. Fenky bývají klidnější a mírnější. Otevřené agresivní chování vůči člověku je netypické a vysoce nežádoucí. Tosa je vhodná pro zkušené lidi, kteří jsou přirozenou autoritou. Dnes je Tosa vzácným a málo rozšířeným plemenem.

 

Zápasy Sumo

Tosa je zápasník v ringu, tento zápas se řídí pravidly Sumo. Vítězem je pes, který svého protivníka přitiskne tělem k zemi, porazí ho a udrží v leže, nedovolí mu postavit se na nohy. Zápasů se účastní pouze psi - samci starší jednoho roku, kteří jsou pro svou zápasnickou kariéru pečlivě vybíráni: pes Sumo musí mít bojového ducha a musí mít k zápasu fyzické předpoklady (pevná kostra, pružný hřbet, silné zadní končetiny, adekvátní osvalení).

Zápasy psů se konají v osmiúhelníkové aréně o průměru 36 metrů. Doba trvání zápasu je vždy předem dohodnuta mezi majiteli psů a činí od 5 do 20 minut, může však být prodloužena až na 30 minut. Pravidla jsou přísná - boj je okamžitě přerušen, jakmile dojde ke zranění psa. Diskvalifikován je pes, který  který během zápasu štěká, kňučí strachy, nebo se od protivníka vzdálí na vzdálenost delší než 3 metry.

Tosy bojují ve třech váhových kategoriích, a to v lehké (do 42kg), střední ( psi střední kategorie přesahují 42kg) a těžké váze ( více než 70kg). Počet zápasů v jednom roce je stanoven pravidly : psi svedou za rok maximálně čtyři zápasy, což většinou znamená, že se účastní dvou jednodenních turnajů, přičemž každý den svedou dva zápasy.

Nejúspěšnější pes získává titul Yokozuna (grand šampion). Dále pak může bojovat o titul Senshuken (národní japonský grand šampion), dále pak o titul nejvyšší Meiken Yokozuna (bojový grand šampion). Kvalita psa je dána délkou zápasů, způsobem boje a úrovní jeho soupeřů. Vítězného psa slavnostně ozdobí róbou zdobenou výšivnou a nástavbou ze stočeného konopného provazu. Takový pes se těší velkému obdivu.

V Japonsku byla Tosa vyšlechtěná a dodnes se používá na psí zápasy, které na sebe váží prastaré japonské tradice a rituály.

3

Několik základních rad k péči o plemeno Tosa-Inu

Dostatek kvalitní stravy je základem správné péče o Vašeho pejska. Na její kvalitě se nevyplácí šetřit. Zejména to platí v období rychlého růstu mezi 3-10 měsícem, kdy nároky na kvalitu krmiva stoupají. Štěně v růstu je vhodné udržovat ve štíhlé kondici, nepřekrmovat a zbytečně nezatěžovat dlouhými procházkami. Vhodnější jsou procházky krátké a častější.

Vzhledem k tomu, že Tosa je pes poměrně těžký, je náchylný ke tvorbě otlaků, které se můžou vytvářet na předních i zadních končetinách. Abychom tomu předcházeli, je potřeba mu poskytnout měkké místo na spaní či odpočinek.

 

Jak se starat o srst, drápky, uši a zuby...

K péči o Tosu patří samozřejmě pravidelné aktivity jako je česání, koupání, stříhání drápků, čištění uší a zubů.

Přestože Tosa patří k plemenům krátkostrstým, která nevyžadují speciální péči o srst, je pravidelné kartáčování jednou až dvakrát týdně nutné. V období línání (jaro a podzim) pak častěji. Vykoupat stačí v průměru dvakrát ročně a to vždy speciálním šamponem určeným pro psy.

Drápky jsou pro každého psa důležitým nástrojem a mají rovněž vliv na správnou chůzi. Proto jim věnujeme patřičnou pozornost a kontorolujeme pravidelně, při dostatku pohybu po tvrdém povrchu se drápky obrušují samy. Páté prsty, takzvané paspárky, které má pes uloženy výše z vnitřní strany tlapky často přerůstají a zatáčí se, je nutné stříhat častěji.

Uším by jsme měli věnovat zvýšenou pozornost, především proto, že Tosa má ucho sklopené. Takto položené ucho nemůže dobře větrat, může se proto stát, že se v něm nahromadí maz a při nedostatečné péči můžou bakterie způsobit například zánět ucha.

Zuby čistíme jednou týdně psím kartáčkem a psí pastou. Čištěním zubů je možné předcházet tvorbě zubního plaku a následně zubního kamene.

Na veškeré tyto úkony je třeba pejska postupně zvykat již v době, kdy je ještě štěně. Klidným přístupem, odměnou a trpělivostí dosáhnete toho, aby sebou pejsek nechal v klidu manipulovat.


STANDARD PLEMENE 

Země původu: Japonsko
Datum publikace původního standardu: 09.12.1997
Použití: Dřívější válečný pes, dnes pes hlídací

KLASIFIKACE FCI:

Skupina 2 → Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2.1 → Molossové, dogovití psi
Bez zkoušky z výkonu

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:
Psí zápasy jsou v Japonsku prastarou tradicí, jež sahá až do čtrnáctého století. Podle ústního podání vznikla tosa křížením psů Shikoku-Ken se západními plemeny. Plemeno nese název kraje, ve kterém se původně chovalo a často se mu říká také „Japonský mastif“. Západní plemena, která se podílela na vzniku plemene jsou buldoci (1872), mastifové (1874), němečtí ohaři (1876) a německé dogy (1924); všechna tato plemena byla použita ke zlepšení kvalit plemene v celé řadě postupných křížení. Podle různých tvrzení se používali také svatobernardští psi a bulteriéři, ale rok jejich použití je neznámý. U tosy jsou pevně zakotveny typické povahové vlastnosti molossů,jako je odolnost,houževnatost a bojový instinkt, a ty jsou výsledkem vlivu vkřížení uvedených plemen.

CELKOVÝ VZHLED:
Velký pes robustní stavby a důstojného chování. Pes má zavěšené uši, kvadratickou tlamu a visící u kořene silný ocas.

POVAHA A CHARAKTER:
Charakteristická je trpělivost, důstojnost, neohroženost a odvaha.

HLAVA:
Mozkovna:
Lebka: široká
Stop: poměrně výrazný
Obličejová část hlavy:
Nosní houba: široká a černá
Tlama: přiměřeně dlouhá. Hřbet nosu rovný.
Čelisti: silná horní i dolní čelist.
Zuby: silný nůžkový skus.
Oči: poměrně malé, tmavě hnědé, výraz důstojný
Uši: poměrně malé a tenké, nasazené vysoko po stranách hlavy. Visí a těsně přiléhají k líci.

KRK:
Svalnatý krk s volnou kůží na hrdle.

TRUP:
Kohoutek: vysoký
Hřbet: rovný a vodorovně probíhající
Bedra: široká a svalnatá
Záď: v horní části lehce zaoblená
Hruď: široká a hluboká, přiměřené klenutí žeber
Břicho: dobře vtažené

OCAS:
Ocas je v nasazení silný, směrem ke špičce se pozvolna zužuje. Visí-li ocas, dosahuje až k hleznu.

KONČETINY:
Hrudní končetiny:
Lopatky: uloženy přiměřeně šikmo.
Předloktí: rovné, přiměřené délky a silné.
Přední nadprstí: silné, lehce skloněné

Pánevní končetiny:
Velmi dobře osvalené. Koleno a hlezno přiměřeně úhlené, silné.

TLAPY:
Prsty pevné a dobře uzavřené. Polštářky jsou silné a pružné. Drápy tvrdé, přednost se dává tmavé barvě.

POHYB:
Energický a vydatný.

OSRSTĚNÍ:
Vlastnosti srsti: srst krátká, tvrdá a hustá.

BARVA:
Červená, všechny odstíny žluté, meruňková, černá, žíhaná. Samostatné bílé znaky na hrudi a tlapách jsou přípustné.

VELIKOST:
Kohoutková výška u psů: alespoň 60 cm; u fen: alespoň 55 cm.

VADY:

  • Každá odchylka od výše uvedených bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.
  • Tenké kosti
  • Špičatá tlama
  • Lehký předkus nebo podkus

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:

  • Výrazný předkus nebo podkus
  • Bojácnost

 HISTORIE2

O plemeni Tosa-Inu

Tosa-Inu (Tosa ken) byl vyšlechtěn a je dodnes v zemi původu využíván jako pes bojový. Tradice psích zápasů byla v Japonsku velmi populární, především na ostrově Shikoku, provincie Tosa (dnes Kochi). Při japonských zápasech se od Tosy očekává, že bude bojovat tiše, neúprosně, neústupně. Nejsou to ovšem zápasy na život a na smrt, jsou spíše jako zápasy Sumo a mají svá přísná pravidla. Psi se dělí podle váhových kategorií na lehkou, střední a těžkou váhu. Nejlepší zápasník v ringu získává titul Yokozuna, tento titul mu ovšem nenáleží doživotně, ale musí ho stále obhajovat. V Japonsku se Tosa dodnes používá k zápasům (pouze psi, nikdy feny) Japonci ctí Tosu jako ztělesnění bojovníka, zápasníka Sumo.

Předchůdce moderní Tosy byl původní japonský pes střední velikosti Shikoku, který vzhledem připomínal špice. V roce 1854 zrušila japonská vláda politiku izolace, tento obrat zapříčinil stabilní příliv zahraničního cestovního ruchu a stále častěji se v tradičních japonských zápasech používaly evropské plemena. Postupně se chovatelé snažili vyšlechtit velkého, silného psa. K tomu použili evropské plemena psů. Anglický Buldog v roce 1872, Mastif - 1874, Bernardýn, Německý Pointr - 1876, Německá doga - 1924 a Bulterier. Téměř před sto lety tento chov vyústil v počáteční podobu Tosy. Plemeno bylo pojmenováno podle provincie Tosa, kde vzniklo. Během druhé světové války Tosa téměř vyhynula. Díky šlechtění je japonská Tosa velký, hbitý, atletický pes, který štěká minimálně, je inteligentní a nebojácný.

Export Tosy je velmi problematický, finančně náročný a vzácný.

Tosa dnes

V dnešní době Tosa plní především funkci rodinného společníka a hlídače. Její impozantní vzhled odradí všechny nevítané návštěvníky. V USA se běžně používá ke služebnímu výcviku a stejně jako u nás také ke Canisterapii.


 

 

 


Kontakt

Kontaktní adresa

Kristýna Malinovská

Mysločovice (okres Zlín)

Czech republic


Tel.:     +420 739 054 706
E-mail:   dogsmd27@gmail.com
Web:     www.malizidoghouse.cz

For English : +420 739 054 706



Buďte s námi také na facebooku
Dotaz / Rychlý kontakt
Antispam: Zadejte prosím číslo 46